Tobě, Čarodějko

1. května 2017 v 1:15 | Lucka |  Dopisy andělským srdcím

Na památku všem ženám, které zemřely v "očistném" ohni kvůli Bohu jménem strach a na obnovení sil u všech žen, které se cítí býti (jsou) čarodějkami...

Ty to víš a já také, že neexistuje hranice mezi životem a smrtí, tak jsme tu dnes všechny pohromadě a jen tiše pozorujeme tu "hru na pálění čarodějnic", kdy oni neví, co vlastně oslavují, jen využívají příležitosti k posezení u ohně, byť ani netuší, jak moc se i jich dotýkají dávné rituály, co nezanikly společně s tikotem hodin...

Sestry, snímám vaši vnitřní bolest, kterou vnímám z každé z vás. Je pryč. Rozplývá se jako dým a splývá se vzduchem, který vdechuji do svého duchovního srdce a zde proměňuji na ryzí Lásku. S výdechem ji posílám všem, všem ji věnuji, aby v každém nádechu mohli pocítit radost, mír a pochopení. Zapaluji oheň, na vzpomínku, která z mizí z bolesti, a přemění se na vzpomínku na vaši ochotu pracovat s vyššími silami, na obnovení hlubinné paměti všeho, co jste se raději naučily zapomenout, než aby ve vás váš um pracovat s vyšší podstatou vyvolával neustálý strach o život, nejistotu a bolest ze souzení a odsouzení těch, co nepochopili či nechtěli chápat. Plamen hoří a spaluje veškerou onu bolest, jednou provždy ji odstraní z každé z vás, až budete čisté a znovu odhodlané nezapomínat na sebe, na své ženství, krásu i magii, co nám byla dána do vínku a co v nás raší a jen se chystá prodrat na povrch a ukázat nám naši skutečnou sílu. Nesoudím ty, kteří ubližovali, protože jen uctívali svůj Strach, kterému dali říkali Bůh - nemocnější "cosi" silného a emočně nepojmenovatelného, kvůli čemuž je bojácný schopen čehokoli. Žehnám všem z vás, které jste zemřely a váš popel byl dán na oltář tomuto Bohu. Žehnám vám a očišťuji vás plamenem, co kdysi tolik ublížil, ale dnes je tím nejlepším přítelem naší duše, protože díky splynutí s ním je dnes v nás tolik ohně, že může zažehnout sílu odhodlání obnovit své staré vědomosti, povzbudit své ženství k "převzetí moci" ve jménu Boha jménem Láska.

Až uhasím plamen, až pohasne v mé dlani, a ukončím magický rituál, ukončím i věčnou doutnající bolest v každé z nás a rozdmýchám ten náš vnitřní plamen, plamen Lásky, kterou už budete navždy plát - svobodě a s vírou, že i k těm nejzatvrzelejším a nejustrašenějším srdcím se dostane potřebné energie k úspěšnému vyléčení se a probuzení ze světa iluzí.

Nechť se vám daří dobře, sestřičky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama