Květen 2017

Tobě, Čarodějko

1. května 2017 v 1:15 | Lucka |  Dopisy andělským srdcím

Na památku všem ženám, které zemřely v "očistném" ohni kvůli Bohu jménem strach a na obnovení sil u všech žen, které se cítí býti (jsou) čarodějkami...

Ty to víš a já také, že neexistuje hranice mezi životem a smrtí, tak jsme tu dnes všechny pohromadě a jen tiše pozorujeme tu "hru na pálění čarodějnic", kdy oni neví, co vlastně oslavují, jen využívají příležitosti k posezení u ohně, byť ani netuší, jak moc se i jich dotýkají dávné rituály, co nezanikly společně s tikotem hodin...

Sestry, snímám vaši vnitřní bolest, kterou vnímám z každé z vás. Je pryč. Rozplývá se jako dým a splývá se vzduchem, který vdechuji do svého duchovního srdce a zde proměňuji na ryzí Lásku. S výdechem ji posílám všem, všem ji věnuji, aby v každém nádechu mohli pocítit radost, mír a pochopení. Zapaluji oheň, na vzpomínku, která z mizí z bolesti, a přemění se na vzpomínku na vaši ochotu pracovat s vyššími silami, na obnovení hlubinné paměti všeho, co jste se raději naučily zapomenout, než aby ve vás váš um pracovat s vyšší podstatou vyvolával neustálý strach o život, nejistotu a bolest ze souzení a odsouzení těch, co nepochopili či nechtěli chápat. Plamen hoří a spaluje veškerou onu bolest, jednou provždy ji odstraní z každé z vás, až budete čisté a znovu odhodlané nezapomínat na sebe, na své ženství, krásu i magii, co nám byla dána do vínku a co v nás raší a jen se chystá prodrat na povrch a ukázat nám naši skutečnou sílu. Nesoudím ty, kteří ubližovali, protože jen uctívali svůj Strach, kterému dali říkali Bůh - nemocnější "cosi" silného a emočně nepojmenovatelného, kvůli čemuž je bojácný schopen čehokoli. Žehnám všem z vás, které jste zemřely a váš popel byl dán na oltář tomuto Bohu. Žehnám vám a očišťuji vás plamenem, co kdysi tolik ublížil, ale dnes je tím nejlepším přítelem naší duše, protože díky splynutí s ním je dnes v nás tolik ohně, že může zažehnout sílu odhodlání obnovit své staré vědomosti, povzbudit své ženství k "převzetí moci" ve jménu Boha jménem Láska.

Až uhasím plamen, až pohasne v mé dlani, a ukončím magický rituál, ukončím i věčnou doutnající bolest v každé z nás a rozdmýchám ten náš vnitřní plamen, plamen Lásky, kterou už budete navždy plát - svobodě a s vírou, že i k těm nejzatvrzelejším a nejustrašenějším srdcím se dostane potřebné energie k úspěšnému vyléčení se a probuzení ze světa iluzí.

Nechť se vám daří dobře, sestřičky.