Moidlidba za svobodu

5. prosince 2012 v 19:57 | Mil





Tato toltécká modlidba z knihy čtyři dohydy kterou předčítá Jaroslav Dušek, mne oslovila a naprosto nadchla, jediné co mě napadlo, když jsem poslouchala sepnout ruce a opakovat v duchu po Jaroslavu Duškovy každé slovo snad i vás osloví.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | E-mail | Web | 5. prosince 2012 v 21:52 | Reagovat

Dnes jsem pozorovala ohromnou sílu energií, která mě obklopovala. Aura rukou, vitální energie stromů, záblesky světel, pulzování vzduchu... Prostoupil mě obrovský pocit vděku, že smím toto všechno prožívat, že smím existovat a užívat si sama sebe v Bytí. Děkuji Ti, Mil, za krásnou modlitbu, žehnám každému vyřčenému slovíčku tisíckrát, nechť se dostane do duší všech. Děkuji Vám, pane Dušku, za to, co šíříte - a kým jste.
Lidé, žádám, prosím, zastavme se na chviličku. Pojďme jen tak nemyslet, nebo myslet na Lásku, na radost, na štěstí...
Vyhlašuji tímto pozitivní pětiminutovky!  Je reálné se každou hodinu bdění zastavit na pět minut a myslet na svět Lásky, který nás obklopuje, byť se iluzorně zdá zatažen temným závojem? Ale ten závoj jen před našima očima. Za nimi je SKUTEČNOST. Nastává doba uvědomění si. Je to jeden z nejfantastičtějších prožitků, co člověk může na světě zažít.
Za sebe říkám - miluji tento svět a jsem vděčná za každou minutu, co jsem kdy mohla prožít, vyzkoušet si Hru na Život v nevědomosti, v postupném probouzení a i ve stále více a více se projevujících Pravdách. Včera jsem padla na kolena před úžasem noční oblohy a s obrovskou chutí se nechala obejmout větvemi jedné staré švestky, co mě k sobě vždy přiláká. Klaním se mravenci a říkám mu Příteli. A když se podívám do zrcadla, spatřuji dokonalost stvoření, byť se možná dle lidských měřítek nehodím do modelingových časopisů.
Lidé drazí, až půjdete na předvánoční trhy, poděkujte tomu stromu, co obětoval svůj život, abychom měli o fous vyzdobenější náměstí. Stovku let žil, aby dožil zde, uprostřed lidského ruchu, aby do sebe při vlastním umírání vtáhl co nejvíce negací a přeměnil je na pozitivní atmosféru. Zkuste se v tomto předvánočním čase podívat na svět jinak - a až Vánoce skončí, upomeňte si ten pohled, protože život v toleranci, míru, sounáležitosti a ohleduplnosti se nemusí vázat jen k adventu. Naše srdce to ví. A my jsme srdce, centrum Lásky.
Jednou jsem od jedné milé osůbky obdržela moudré a krásné přání ve znění - "nechť se ti vrátí všechno to, co přeješ druhým...". A totéž bych chtěla popřát i já vám všem. Mějte se krásně a nezapomeňte, že vaší největší zbraní je energie Lásky, co z vás vyzařuje na každém kroku, když jí to dovolíte. Dovolíte se mít rádi...?
Lucka :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama