Dokonalost

29. září 2012 v 8:30 | Mil |  Povídky a úvahy



Dokonalost



Když jsem byla mladší, myslívala jsem si, že dokonalost je to, když, nikde v bytě není ani smítka, vše je uklizené na svém místě. Vyhrabaná zahrada bez jediného suchého lístku na podzim. Záhonky pěkně do pravého úhlu... Nebo ty slečny v časopisech, co nemají vrásky ani od smíchu a krásné bříško bez přebytečných špíčků, zdály se mi prostě dokonalé. Lidi ,jak já jim záviděla.
Jak šel čas, nějak jsem dokonalost přestala obdivovat, ba začala jsem si myslet, že snad existuje jen v naaranžovaných fotkách různých módních časopisů. Taková ta dokonalost na pár zmáčknutí spouště fotoaparátu. A dnes?

Dnes považuji za dokonale krásnou naši matku Přírodu, kamkoliv se hnu, nemůžu přestat obdivovat, co dokáže vytvořit.

Tisíce hrníčků na chlup stejných, to umí dnes udělat kde jaký robot či počítač. Technika je v tomhle směru velmi dokonalá, i umělé květiny vyrobí na chlup stejné.

Vyrobte ale stovky listů na jeden strom, všechny přibližně podobné, a přesto tak odlišné a jiné. Nebo záhon květin, slunečnicové pole, nabarvěte podzimní listí na vínově červenou a nepravidelně rozfoukejte po kraji. Zkuste udělat západ slunce, tu nádhernou scenérii karmínových červánků, ze které člověku přechází dnes a denně zrak. A přitom nestačí žasnout, jak jsou červánky každý den zdánlivě stejně krásné a i tak odlišné.

Nemusíme chodit daleko, stačí si vyjít do nejbližšího lesa nebo na louku, do polí všude je příroda tak krásná a vždy je na ní co obdivovat. Tomu já říkám dokonalost, ta dokonalost je v její zdánlivé nedokonalosti... V tom vidím opravou krásu života. Najít tuhle úžasnou dokonalost v kapce rosy.

A modelka na titulní stránce? Ta mi přijde jak mimozemšťan z jiné planety, chudák holka, co jí kdo udělal, že se tak tváří, a grafická chirurgie se na ní taky "dokonale" podepsala. Bez úsměvu, bez emoce jen tak nějak posmutněle kouká, ze své masky dokonalého obličeje. Vzala jsem časopis a už letěl, přímo do bedny s papírem. Co vy? Co považujete za dokonalé??



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | E-mail | Web | 29. září 2012 v 14:16 | Reagovat

Dokonalost vidím ve vědomí si dokonalosti vlastní a všeho stvoření. I člověk je každý jedinečný, ani identická dvojčata nemají stejnou DNA, náležejí Matičce Přírodě se všemi "chybami", které ale vidí jen kritický pohled druhých lidí. Jen věci, o kterých začneme pochybovat, se v naší mysli stávají nedokonalými - a nikdy tak neskončí naše pátrání po dokonalosti, až ji nalezneme uprostřed své duše... Pro mě ne nejdokonalejší  čistá prostota bez čehokoli vyumělkovaného s cílem tuto dokonalost neustále "vylepšovat". Prototypem je dětská upřímnost... Děkuji, Mil, za možnost zamyšlení se u této pěkné úvahy.

2 Mil Mil | Web | 29. září 2012 v 18:21 | Reagovat

Já děkuji Tobě Lucko. :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama